V rámci digitální ekonomiky vznikají nová odvětví a nejrůznější nové produkty a služby. Zavádění moderních technologií také vytváří dobře placená pracovní místa pro odborníky v řadě oblastí, což se promítá ve vyšší kvalitě života, větším propojení a dalších doprovodných přínosech pro společnost. Vzhledem k tomu, že digitální technologie se stávají základem našich každodenních činností, musí se této nové realitě přizpůsobit vlády, podniky i jednotlivci.
Díky svým vysokým ambicím, co se týče zaměstnání souvisejícího s informačními a komunikačními technologiemi, přístupu k internetu a digitálním dovednostem, jsou mladí lidé (ve srovnání s ostatními věkovými skupinami) dostatečně pružní na to, aby digitální transformaci využili jako příležitost. Příkladem mohou být digitální platformy – většina těch, kdo pracují na online platformách i na platformách založených na lokalizaci je mladší než 35 let.
V současné době však existují značná omezení, která mladým lidem v přístupu k příležitostem a příslibům digitální ekonomiky brání. Na makroúrovni k nim patří nízká dostupnost internetu, slabá technologická infrastruktura a nespolehlivé dodávky energie, nedostatek vhodných platebních systémů a nedokonalá regulace. Na individuální/mikro rovině se jedná o nízkou úroveň ICT vzdělání a dovedností, nedostatek zkušeností, nízkou důvěru ve vlastní schopnosti, diskriminaci a ekonomické vyloučení, šedou ekonomiku a vykořisťování.
Vysídlení, ke kterému dnes po celém světě dochází, nemá v historii obdoby. V posledních letech nabývá nucené vysídlování na rozsahu a komplexitě. Zatímco nuceně vysídlené osoby jsou vystaveny specifickým ohrožením, včetně psychického traumatu, nedostatku příležitostí a řadě bezpečnostních rizik, hostitelské komunity se snaží pokračovat ve svém rozvojovém úsilí v prostředí, které se proměnilo vlivem přílivu nově příchozích.
Pokud chcete dostávat aktuální informace z projektu Zvyšování akademického potenciálu a zaměstnatelnosti mladých ukrajinských uprchlíků prostřednictvím aplikovaných digitálních kompetencí (FUTURE4REFUGEES), přihlaste se prosím k odběru.
As digital technologies become the cornerstone of our daily activities, governments, businesses, and individuals must adapt to this new reality.
Young people (compared with other age cohorts) are sufficiently agile to take advantage of digital transformations because of their high ambition for ICT-related employment, internet access, and digital skills. An example of this is in digital platforms, where a majority of workers on both online and location-based platforms are younger than 35.
However, deep restrictions currently exist, preventing young people from accessing the opportunities and promises of the digital economy. At the macro level, these include low internet access, weak technology infrastructure and unreliable power supplies, lack of suitable payment systems, and lack of regulation. The individual/micro level includes low education levels and IT skills, lack of experience, low self-efficacy, discrimination and economic exclusion, informality, and exploitation.
For young refugees, the challenges are even more pronounced. The highest levels of displacement on record are taking place around the world. In recent years, forced displacement has increased in scale and complexity. While forcibly displaced persons experience specific vulnerabilities, including psychological trauma, lack of opportunity, and protection risks, host communities struggle to pursue their development efforts in an environment that has been transformed by a large influx of newcomers.